Festival Lážo Plážo v Otrokovicích byl jedním dechem fantastický!
Parádní kapely, výborné jídlo, dobré pití, luxusní atmosféra.....
Pádlovačka s růžovými plameňáky po celém Štěrkovišti za rytmu bezva kapel byla nezapomenutelná.
Ranní budíček byl o to víc drsný. No nic.... vstala jsem. Rychle jsem zabalila nutné věci, uvařila si kafíčko do svého "cestovního kelímku" a vyrazila směr Brno. Otočka a zpět pro pumpu na paddleboard (první chybička) .... no nic stíhám to. Pohoda, při písničkách z rádia si zpívám chytlavé české písně a uháním po dálnici. Přifrčím na Brněnskou přehradu a ouha... jsem na špatné straně Priglu (chybička číslo dvě). Stíhám přejezd tak tak... registrace proběhla o.k.. Milá slečna mi dala startovní číslo a já vyběhla na parkoviště pro paddleboard. Švarný mladík mi na parkovišti pomohl nafoukat padl a vyrazila jsem rozcvičená na rozpravu. Měla jsem pocit, že se tam všichni znají, jen já jsem tam sama jako kůl v plotě. Úsměvy a sem tam nějaké to povzbuzení od lidí, které jsem viděla poprvé v životě mi dodalo sílu. Hup do vody, tedy vlastně na vodu.... tři ....dva.... jedna.... výstřel a jelo se.... za karboňákama vlny jako z oceánu.... dám to? Záběr.... jedna, dvě, tři.... jedůůů. Po chvilce se začínám přibližovat skupince .... pomalu předjíždím pár kluků a holek. Pádluju a povzbuzuju kluka vedle mě..... Mám strašnou žízeň, lituju že nemám pití v baťůzku, přemýšlím si o všem možném, počítám záběry, prohlížím krásnou krajinu okolo Brněnské přehrady, strašné horko, chci skočit do vody, přijíždím do cíle.
vyhlášení výsledků - nemůžu uvěřit svým očím - jsem první :-)
jsem šťastná, já obyčejná holka, mám to - první místo