Dyje podruhé – jiná skupina – jiné tempo – jiný pocit = opět úžasný a krásný den
Tentokrát v úzkém kruhu přátel jsme se vydali na společnou plavbu po Zámecké Dyji. Celou noc nám hezky pršelo a tak jsme doufali, že voda hezky poteče. No nic moc ???? to neteklo, ale vzduch se nám pročistil a hezky se dýchalo. Již při příjezdu nastala změna – holky (rozuměj já) na dálnici v zácpě ????, kluci na místě u Janova Hradu. Nechali tedy jedno auto místo dvou v cíli a přijely za námi „brzdami“ do místa startu v Bulharech. Všechno jsme to nafoukali a už při foukání nebyla o vtípky nouze.
Skupinka vyjela na Dyji. Voda je to téměř stojatá a jak bylo stále teplo tak voda trochu „kvetla“ všichni se „chtěli koupat“ ????. Jak řekla Štěpánka pohodová projížďka s rozcvičkou, stoupni, lehni, stoupni, klekni, podlez, přelez ????. Pár stromů přes řeku nám zařídilo rozcvičku a o zábavu nebyla nouze. První zastávka v kempu u mlýna na kofolu a frčelo se dál …. aneb z jezu pouze ploutvičkami napřed (pamatuju si rady Pavla z minula a dělám chytrou).
Postupně jsme se propádlovali krásnou krajinou až k zámku Lednice – je to okouzlující chodit po zámeckém parku s paddleboardem v ruce, hned tak se to každému nepoštěstí. Rozhodně nesmělo chybět focení (důkaz na Instagram musí být). Zmrzlina v parku a pádlujeme dál. Mrkli jsme i na Minaret a pokračovali na Janův hrad. Cílová destinace má své kouzlo. Na závěr cigáro z domácí udírny a pro ne-řidiče sklenička dobrého vína.
Děkuji a těším se na příště